Pro milovníky historie

Hrad Kašperk
Tento nejvýše položený hrad v Čechách nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV. na ochranu zlatonosné oblasti Kašperských Hor, na ostrahu zemské hranice se sousedním Bavorskem a pro nutné zajištění bezpečnosti na nově zřízené obchodní komunikaci zvané Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorskem a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy.
Hrad Kašperk nebyl nikdy dobyt.
Vzdálenost: 20 km

Hrad Rabí
Největší hradní zřícenina v Čechách. Jádro hradu vzniklo na počátku 13. století jako strážní, obytná věž na ochranu obchodní cesty spojující města Sušice a Horažďovice, a také značně bohatá rýžoviště zlata podél řeky Otavy.
Husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla. V roce 1421, při druhém obležení, zde Jan Žižka přišel o své druhé oko.
Prohlédnout si můžete i nejspodnější části hradního sklepení s přírodní krápníkovou výzdobou. Netradiční hodinu přírodopisu můžete zažít při návštěvě místní včelnice, kde se dozvíte vše o včelách, včelaření a životě na vsi.
Vzdálenost: 12 km

Hrad Velhartice
Středověký gotický hrad z přelomu 13. a 14. století. Na konci 14. století byl hrad rozšířen, Buškem z Velhartic, o obranou věž Putnu a gotický mohutný kamenný most, který spojoval věž s palácem hradu, tzv. Rajský dům. V 17. století bylo postaveno pozdně renesanční zámecké křídlo nazývané Huertovo.
V blízkosti hradu se nachází Skanzen lidové architektury. Volně přístupné jsou exteriéry přenesených staveb z Pošumaví.
Vzdálenost: 9,7 km

Tvrz Kašovice
Víte, kde žila princezna se zlatou hvězdou na čele? V Kašovicích, na malé tvrzi mezi Hrádkem a Kolincem. Dochované zbytky tvrze si dodnes můžete prohlédnout na kopci nad stejnojmennou obcí. Tvrz to nebyla velká, bylo to jen dvoupatrové stavení, které ani nebylo obehnáno příkopem.
Zřejmě šlo o lovecký nebo strážní zámek. Kdy a kým byla tvrz založena, není známo. V 16. století již byla pustá. Pověst o Kašovické princezně, jejíž čelo zdobila zlatá hvězda, zaznamenal v 19. století německý historik František Alexandr Heber i známá spisovatelka Božena Němcová. Pohádka se stala inspirací pro režiséra Martina Friče, který ji v roce 1959 zfilmoval.
Vzdálenost: 3 km

Sušice
Sušice je město na řece Otavě, založené kolem roku 790 původně jako osada při rýžování zlata. Od roku 1273 patřilo město českému králi Přemyslu Otakaru II. a od té doby město již vždy náleželo Koruně české.
V roce 1322 dal král Jan Lucemburský obestavět město hradbami a roku 1324 potvrdil výsady královského města. Další privilegia získala Sušice od císaře Karla IV. a krále Václava IV. Město několikrát vyhořelo, ale díky jeho výhodné poloze na odbočce Zlaté stezky a solnímu skladu za čas opět prosperovalo.
Rozkvět nastal až v 19. století v souvislosti se zavedením výroby zápalek (nejstarší v Čechách) zdejším rodákem Vojtěchem Scheinostem.
Více informací o historii regionu Sušicka a Šumavy, sirkařství, sklářství a pozoruhodný betlém naleznete v Muzeu Šumavy v Sušici.
Vzdálenost: 5 km

Svatobor s rozhlednou

Svatobor je zalesněný vrch nad Sušicí ležící 845 metrů nad mořem. Na vrcholu, opředeném mnoha pověstmi, stávala již od roku 1890 rozhledna a turistická útulna Klubu českých turistů.
Dne 8. května 1934 byla zchátralá rozhledna s útulnou zbořena a na jejím místě byla během tří měsíců postavena rozhledna nová a útulna o rok později. Likvidace staré rozhledny a výstavba nové rozhledny i chaty byla zadána sušickému staviteli Karlu Hourovi.
Rozhledna se tyčí do výše 31 metrů. Rozhledový ochoz, na který vede 182 schodů, je umístěn 28 metrů nad zemí a nabízí kruhový rozhled přes přilehlou část Šumavy na jihu až k Středočeské vrchovině na severovýchodě.
Vzdálenost: 4,9 km (po silnici, po žluté turistické značce nebo po modré)

Románsko-gotický kostelík Zdouň

Od Hrádku směrem na Tedražice stojí osamocený románsko-gotický kostel sv. Vavřince. Kostel je poslední památkou na starou osadu rýžovníků zlata, nazývanou Vzduny. Kdy osada zmizela z povrchu zemského, není přesně známo. A proč tomu tak bylo, to už ví jenom pověsti.
Jedna z nich vypravuje, že se stala obětí msty husitských bojovníků, jimž zdejší obyvatelstvo odmítlo dát potravu a píci pro koně. Druhá z legend klade zánik vesnice až do dob třicetileté války. Tehdy tu prý byl zakopán poklad dvanácti stříbrných apoštolů. Poslední, kdo o něm věděl, byl hrobař Lupíšek, ale i ten z vesnice nakonec utekl.
Hřbitov okolo kostela slouží dodnes Hrádku a nedalekým Tedražicím. K věčnému spánku tu v minulosti uložili i obrozeneckého kněze a spisovatele Františka Pravdu. Zachovala se i kostnice, dnes již bez kostí, ty byly v minulosti zakopány na zdejším hřbitově.

Pravidelné mše svaté se konají v neděli v 10 hodin.
Vzdálenost: 1,2 km

Kostel ve Zbynicích

Sv. Vavřinec na Zdouni není jediným románským kostelem v těsné blízkosti Hrádku. Také kostel ve Zbynicích pamatuje dobu, kdy se svět loučil s románským uměním a vítal nastupující gotiku. Kostel Zvěstování Panny Marie je ještě něčím pozoruhodný. Z kostelní věže shlíží na kolemjdoucí několik kamenných hlav.

Pravidelné mše se konají v neděli v 8,30 hodin.

Vzdálenost: 3,4 km

Muzeum Lamberská stezka v Žihobcích (16 km od Hrádku)

Horská synagoga v Hartmanicích (17 km od Hrádku)

Muzeum Dr. Šimona Adlera na Dobré Vodě u Hartmanic (17 km od Hrádku)

Kostel sv. Vintíře se skleněným oltářem na Dobré Vodě u Hartmanice

Muzeum Šumavy v Kašperských Horách (20 km od Hrádku)

Muzeum motocyklů v Kašperských Horách (20 km od Hrádku)

Muzeum v Horažďovicích (21 km od Hrádku)

Další tipy na pamětihodnosti Sušicka a Šumavy Vám budou sděleny na recepci hotelu.