Zámek Hrádek

Rádi byste udělali radost originálním dárkem Václavovi, Václavě nebo si jen tak přejete strávit podzimní dny v kouzelném prostředí?

Připravili jsme pro Vás k této příležitosti Svatováclavský pobyt na zámku.

Dne 24. června 2010 se po dlouhouleté rekonstrukci znovu otevřel veřejnosti zámek v Hrádku u Sušice jako „Společenské, kulturní a ubytovací centrum“.

Zámecký komplex v Hrádku u Sušice je zcela mimořádnou nemovitou kulturní památkou a významnou dominantou obce i krajiny. Má jedinečnou vypovídající schopnost o jednotlivých stavebně-historických vývojových etapách a je hodnocen jako malá učebnice všech architektonických slohů na sebe logicky navazujících, ve výsledku vytvářejících jednotný, harmonický areál.

Hrádek

Starodávné sídlo šlechtické a při něm městečko, zvané na rozdíl od jiných toho jména Hrádek Desfours, připomíná se již na počátku 14. stol. R. 1371 příslušelo k hradu Velhartickému, s kterým zůstalo spojeno až do polovice 16. stol. Tvrze, tou dobou již pustlé, ujal se Jan Rendl z Oušavy, od r. 1565 – 1683 držel ji rod Račínů z Račína, za něhož znova a nákladně vystavěna byla. Potom bylo tu ještě více jiných majitelů, až přešel statek r. 1731 na Jana hraběte Desfourse, který zvelebil jej a nový zámek ku staré tvrzi přistavěl; později přikoupil i Velhartice a od toho času oba statky jsou pod společným držitelem.

Za místo, kde původní tvrz stávala, považují mnozí jižní část zahrady zámecké, bezprostředně příkrým svahem k osadě a říčně Pstružné spadající a zde polokruhovou zdí a besídkovými rondely (bastiony?) na obou koncích omezenou. Leč není pro toto udání vážných důvodů a těžko říci při dnešní rozloze zámeckých budov, stavení hospodářských a jiných, kde původní sídlo Hrádku hledati dlužno. Zámek, nehledě k budovám hospodářským a pivovarním, jež vesměs založení starému přináležejí, skládá se ze dvou částí: starší (severní) a nové (jižní).

NOVÝ ZÁMEK je stavení jednopatrové, z prvé polovice 18. století, jehož barokovém, poněkud ozdobněji vypraveném průčelí jest uprostřed mírný risalit s polokruhovým vchodem, nad nímž klene se vlnitě vzepnutý balkon s mřížovým zábradlím (v němž dvě sekery Sturmfelderů), výše oblé sloupy a pilastry podpírající polokruhové kladí, v jehož poli nad velkým oknem spatřuje se erb hraběcího rodu Desfoursů. Na obou bocích průčelí jsou křídla, kupředu méně, na zad dále prodloužená a zámecký dvůr se dvou stran uzavírající. Konec křídla levého opírá se o třípatrovou mansardovou krytou věž, kteráž ve spodní části staršího je založení i sestavení k ní bezprostředně připojeným a jen ve vrchní části se zámkem stejného stáří a úpravy.

Pravé křídlo je ve spodním zdivu starší, avšak přizpůsobeno nové stavbě tak, že s ní tvoří jednolitý celek; k němu do dvora přistavěti dal hrabě Bedřich Desfours r. 1775 mešní kapli svaté Valburgy.

KAPLE, stejně vysoká se stavením zámeckým, obrácena jest k západu a zde v čele ozdobena barokním štítem; strana do dvora obrácená, podobně štítem opatřena, prolomena jest dvěma podélnými, eliptickými oblouky sklenutými okny a prostým vchodem, nad nímž nápis.

STARÝ ZÁMEK stavba se svrchní částí renaissanční ze 16..stol., přiléhá čelem k severnímu konci nového zámku, odtud tvoříc jaksi pokračování průčelí zámeckého na sever. Skládá se ze dvou rovnoběžných šíjí, dělených chodbou pod společnou strmou střechou, prejzy krytou, ze které vystupují na straně podélné dva lepé, renaissančí štíty, velmi účinně římsami na čtyři pásy dělené; v čele severním obráží se vnitřní rozčlenění též ve dvou renaissančních štítech, z nichž nižší pozbyl již původní formy, širší pak dosud prolomen čtverhranným oknem s gotickým profilováním. V přízemí dva gotické vchody, otvírající se proti sobě do průjezdu valeně sklenutého, z nichž portál západní profilován je žlábkem mezi šikami.

Nižší stavení s tímto traktem souběžné a nuzným renaissančním štítem zakončené, sloužilo as za obydlí čeledi zámecké. Od náhonu na straně severní vede stará branka do dvora, z vnitřní brány na téže straně zachoval se jen levý pilíř s patníkem.

Nad osadou při silnici Sušické socha sv. Jana ze žuly na vysokém podstavci, na němž erb Desfourský a letopočet 1726.

(August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého I – XV., Praha 1882 – 1927)

PŘIJMĚTE NAŠE POZVÁNÍ

NA STAROČESKOU KUCHYNI A STYLOVÉ UBYTOVÁNÍ

ZA PŘEKVAPIVĚ NÍZKÉ CENY!

TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU.

••••po 50-ti letech se otevřela zámecká brána••••